Přílohy

Úpadek čecha [Předchozí] - [Obsah] - [Následující] - [Úvod]

Ó hloupoučký Čechu, tolik jsi bojoval proti Temelínu a teď si tu necháš rozmístit americké střely s desetkrát větší palebnou silou. A ještě rád si to zaplatíš ze své kapsy. Kde je tvá moudrost Čechu, že cedíš komára a propouštíš veblouda. Proč jsi tak hloupý? Ty ani nevíš co činíš. Neboť tvá země, Čechu nachází se ve středu Evropy a americké střely toť je trojský kůň. Řekni mi Čechu, která vyspělá evropská země je tak blbá, aby si sama pozvala vetřelce do svého domu? Aby si jej předplatila, koupila a donesla vlastní smrt až domů? Tvá země Čechu je na strategickém místě. Ze tvé země mohou rakety zničit celou Evropu. Co ty víš Čechu, o tom, zda-li se tyto rakety nedají ovládat a odpálit ze satelitu. Co ty víš, zda-li tyto rakety nebudou sloužit k vydírání Evropy? Co ty víš zda-li zrovna tyto rakety nezpůsobí třetí světovou válku. Jak chceš Čechu vysvětlit Německu, Británii, Francii, Rusku, že zrovna tvé rakety na ně zautočily jen, aby oslabili jejich hospodářkou stabilitu a americký trh mohl ovládnout celý svět mezi tím než se tyto státy postaví na nohy? Jak ty můžeš hloupoučký Čechu vědět něco o strategiích dravé obchodní šelmy? Až povstane válka, až se spojí východní národy proti impperialismu, hádej co se stane. Co se jako první bombarduje? Vidím tvou zem v plamenech Čechu. Vidím spousta mrtvých. Vidím velké škody kdy nic 40 let neporoste. Jak chceš Čechu zabránit USA aby nepoužila v případě ohrožení rakety na tvém území? Oni tady budou velet Čechu... ty jsi malý pán. Sám jsi se vzdal své země. Sám si jim to dovolil, sám jsi tu jejich vojáky umístil. A vojáci se neřídí tvými rozkazy...

Znepřátelíš si evropské země Čechu. Budeš si muset vybrat. Buď Unie, nebo zbraně. A já vím Čechu co si vybereš. Je to jednoduché. Vidím do tebe Čechu. Nejsem žádný jasnovidec ale slimák za sebou zanechává slizké stopy a lehce se dá podle stopy stanovit směr, kam směřuje. Takže vím kam spěješ Čechu. Speješ do vlastní záhuby.

Kroutím hlavou nad tebou Čechu. Byl jsem hrdý na to že jsem Čech, že v mém znaku je lev. Byl jsem hrdý na poctivé české ruce a dobré české srdce. Tolik moudrých pohádek nemá žádná země na světě. Máme tu nejkrásnější lidovou moudrost a folklór. Nejkrásnější lidovou tvořivost. Naše řemeslo patřilo mezi nejdokonalejší. I naše srdce bilo hlasem lva, tolikrát jako ty Čechu se nepostavil ještě žádný národ proti utlačování. Jen se podívej kolik povstání a revolucí, kolik bojů a hrdinů máš Čechu ve svém erbu. A dnes všechny tvé snahy si sám obrátil v prach. Víš co je napsáno na pomníku v Lipanech Čechu? Já tam byl a plakal jsem. Neboť je tam napsána velká prosba. Prosba k Čechům aby nedopustili nikdy to, že by se krev husitů prolela zbytečně.

Podívej se na film Pyšná princezna Čechu jak se žilo v zemi krále Miroslava. Tehdy pracující lidé byli vážení, byli mistři ve svém umění. Byli pověstní svou zručností. Všichni byli potřební a důležití pro druhé. Tehdy si lidé zpívali při práci, práce jim byla naplněním. Byla jejich pýchou jež dobývali svět. A dnes Čechu? Podívej se na sebe do zrcadla, nemáš-li už oslí uši. Co vidíš? Je to lev a nebo jiné zvíře?

Kde je tvá země oplývající mlékem a medem? Kde je tvá sláva a hrdost? Kde je, Čechu, ptám se tě. Co jsi dnes Čechu? Kdo si tě váží? Pro koho jsi důležitý? Co umíš. Kde je tvá moudrost, že ses zaprodal takovému bahnu. Kde je tvé bohatství? Kam si to dal? Víš jakou máš pověst ve světě Čechu? Máš nyní pověst hloupého osla Čechu. Kdyby mé srdce mohlo ronit krvavé slzy už bys tu měl dávno rudé moře. Neboť tys čechu naletěl velkým hráčům. S vidinou nepoctivého zisku jsi se dal na hazardní hry. Jak si myslíš Čechu že dopadneš? Jako nováček mezi ostřílenými hráči, budeš oškubán do posledního haléře. Ale ani to ti nebude stačit Čechu neboť vsadíš i svou vlast a i tu prohraješ. Neboť kdo hraje nakonec vždy prohraje.

Kdo tu vládne Čechu? Jsi to ty? Ne! Tady nevládnou politici. Vše se děje podle staršího scénáře. Ty můžeš Čechu volit jak chceš. Měníš jen herce, ale scénář zůstává stejný. Herci - politici coby figurky jež se zapůjčili této tragédii se musí držet scénáře. Nemohou si vyskakovat neboť příjdou o roli i o svou provizi.

Když se dívám na pořad "S politiky netančím" lidé se tam smějí. A víš ty Čechu čemu se vlastně směješ? Jen své hlouposti Čechu. Jen sám sobě se směješ.

A proto volám národe Český povstaň dokud je čas. Neboť se mi nechce věřit, že lev ve vašem srdci je už mrtev. Povstaň neboť se blíží doba tvého největšího úpadku. Zastav prase dřív, než ti vyžere všechno bohatství. Zastav ty hazardéry, ty hráče jež vsadili ve hru všechno co ti právem patřilo. Neboť oni to Čechu prohrají dřív, než se ty stihneš rozkoukat.

Pak uslyšíš od svých dětí tato slova: Děkujeme ti Tatínku a maminko, že jste byli jen prasátka s oslí hlavou. To díky vaší rozežranosti my dnes nemáme co jíst, nemáme kde bydlet a musíme celý svůj život zadlužit u cizích. To díky vaší sobeckosti se stala Česká země holokaustem.

Možná se Čechu ptáš ale jak? Jak to udělat. Odpověď na tuto otázku tu máš už přes 2000 let. Je v Bibli Čechu. Ale i přestože vím, že ty ji nedodržíš, neboť nejprve musíš porazit vlastní svini v sobě. Protože jen svině dokáže volit svini. Proto vláda je obrazem toho co je v tobě Čechu. Jak nahoře tak dole. Pokud bys byl moudrý Čechu nikdy bys nevolil nemoudře. Je to už staré prokletí. Stejná nemoc hráčů. Šikanovaný chce rovněž šikanovat, ten kdo prohrál bude hrát dál, aby vyhrál, ten kdo trpěl chce vládnout. Proto tady ta hra existuje. Stejně jako sportka, stejně jako korupce, stejně jako politika. Neboť vy všichni jste stižení stejným sobeckým nenasytným morem. Nedokážete dát, aniž byste za to nic neobdrželi. Jste prostě všichni prohnilí byznysmeni. Neboť jen zloděj volí zloděje, jen obchodník obchodníka. Jen tyran tyrana. Všichni volí ze svého středu, pak se nedivte, že to co jste zvolili je jen vaším obrazem. Kdyby jste byli zvoleni vy, byli byste se chovali úplně stejně. Neboť prase jde jen za korytem. Proto tady ta bídná hra existuje. Protože všechny prasata prahnou po korytu a věří, že za své snažení se k němu jednou dostanou. Dokud podáváš tiket, nikdy sportka nezanikne, dokud držíš volební lístek nikdy se příživnických sviní nezbavíš. Volte si koho chcete oni se vždy nějak dohodnou. Jednou jsou to červení pak modří a pak zelení. Na barvě nezáleží. Prase je prasetem ať je zelené nebo červené. Má totiž prasečí znaky. Nedokáže odolat korytu. Má zatemněný mozek když uslyší slovo volné a plné koryto.

Už tehdy v Bibli se lidé ptali jak se zbavit římanů, jestli mají nebo nemají platit daně. A už tehdy nikdo nedokázal dodržet to co Ježíš řekl. A já vám to zopakuji, dokud se vy nedokážete změnit pak musíte nést svůj úděl. Ale protože ve vás třímá stejná svině, se stejnými tužbami po moci zisku, prospěchu a slávě, nedokážete se řídit následující radou. Kdybyste ji totiž dodrželi, okamžitě dosáhnete spravedlnosti a to bez revoluce a bez jedinné kapky krve.

Tehdy lidem Ježíš řekl: "Co mně pokoušíte pokrytci!" Proč to řekl je zřejmé, protože jen skrblík a hamoun chce ušetřit aby zbylo pro něj. Proto i vy jež nadáváte, že se zdražuje a že není peněz, jste stejní pokrytci a stejná prasata. Protože ty prasata nad vámi říkají totéž. Všichni chcete urvat velký kus pro sebe. Proto se tu všichni navzájem okrádáte a nikdy se nebudete mít dobře. Dobře se mají jen tam, kde se spolupracuje, kde není sobectví nenažraných sviní. Chcete-li vydělat musíte i platit. Politickým tahem udělit vaší vnitřní svini svobodu se podařilo z vás udělat nenažrance. Proto dokud neporazíte sami své touhy nenažranosti nemá následující rada pro vás význam.

A já vím, že nemá, neboť do vás vidím, ale přesto to řeknu, abych měl čisté svědomí a aby vaše děti věděli kým jste byli a kým zůstanete. Aby vaše děti věděli kdo za to může, že to tu tak vypadá.

Tehdy milé děti řekl Ježíš vaším rodičům toto. Ukažte mi peníz. Čí je to znak. A oni řekli že státu. A on řekl co je státu dejte státu a co je Boha dejte Bohu. Ale protože svině neumí dát, umí jen půjčit nebo investovat, protože svině vždy uzavírá jen obchod. Nikdy neumí dát dar a proto se tehdy lidé rozešli.

Je jen jediná cesta jak to zvrátit a během dne zastavit. Vemte vše co má na sobě státní znak a dejte, opakuji dejte to státu. Vyberte všechny úspory, dejte je na hromadu s občankami, vysvědčeními, diplomy a rodnými listy a kdo ví s čím možným. Zkrátka vše co nese státní znak seberte a odneste to na nejbližší úřad a tam to nechte ležet. Toto totiž znamená konec hry, konec tyranie konec vykořisťování. Vraťte státu co jeho jest a už to od něj neberte ani kdyby vám to vnucoval. Pracující lid nikdy nepotřeboval peníze ani občanky.

Nyní nemůžete kupovat, nyní nemůžete platit daně, nájmy, elektřinu účty. Peníze a ty cetky byly jen žetony do vypečené hry. Nejsou-li žetony není hra. Obchodník nic neprodá, vy nemáte už peníze. Jak z vás stát může něco dostat? Jak vás může donutit hrát jeho vypečené hry? Může vás všechny zavřít, vyhostit? Může vás zabít, když neděláte rozbroje? Milí Češi to byste se nasmáli, teprve tehdy byste uviděli jakou máte moc. To vy jako pracující lid si můžete diktovat podmínky, ale o tom nevíte, protože vám to bylo zatajeno. A tak vám to dnes říkám. Bežte pak do obchodů a vemte si to co jste si vyrobili. Byli jste hloupí, byli jste jako prasátka do nichž se vhodí desetník a takové prasátko vyrobí za měsíc deset korun. Žádné peníze nejsou vaše a nemají žádnou moc, jsou vám jenom propůjčeny a vy je všechny vracíte majiteli, protože si musíte koupit to co jste vyrobil avšak se značnou ztrátou. A to není zdaleka vše, protože musíte živit mnoho prasat, a proto musíte mnoho platit. Opakuji že peníze nemají žádnou cenu, jsou to jen žetony, bezcenné papírky jež vám slibují účast ve hře. Jediné co má nad vámi moc je vaše blbost. Vaše zaslepenost. Je pravdou že můžete dosáhnout štěstí, ale jen v okovech. Můžete postavit dům, můžete koupit auto, ale to vše jen v okovech. Nejprve musíte mít žetony a a dát se na tento hazard.

Dokážete-li dodržet radu Ježíše, uvidíte co se bude dít. Nemáte-li totiž peníze nemůžete platit. Stát se vám bude snažit peníze vnutit, bude vás prosit na kolenou, bude dolízat, bude slibovat snížení daní, bude slibovat zvýšení mezd... najednou to půjde. Nenechte se nachytat, protože po čase by se to vrátilo. Nemáte-li peníze nemůže žádný obchodník nic prodat, může se svými penězi zadusit. Jsou mu na nic, jsou bezcenné pokud nehrajete jeho vypečenou hru. Tak jako žetony v kasínu mají cenu jen když chcete hrát, vy měníte svou praci za žetony. Pokud ji odmítnete vyměnit... kasino se zavírá. Důvod proč vypečené kasíno funguje už přes 10 000 let je jen v touze vyhrát. V sobecké honbě po zisku. Zabalíte-li to, peníze přestanou kolovat... konečne je stát bohatý, má všechny své peníze ve své pokladně... a co teď. Teď je může leda tak spálit. Poctiví lidé se uživí sami nepotřebují k tomu peníze. No a když nemáte peníze, klidně si můžete zajít do obchodu pro zboží které jste si vyrobili. Pokuta vás nezajímá, do vězení nemohou jít všichni... hra politiků skončila. Když nemáte občanky, řidičáky, pasy, rodné listy, peníze... jste volní. Do sedmi dnů se stane zázrak, který nemá v dějinách lidského otroctví období. Otrokář to zabalí sám. Bude to velký den kdy se vaše děti budou pošklebovat těm nafintěným frajerům v kravatách... a všichni se jim budou smát. Celá zem si oddychne a poctivé práci bude navrácena čest.

Nemáte teď peníze ale máte hlad... kdo vás může zastavit? Buď smrt hladem nebo kulkou... kulka je rychlejší ne? Tolik kulek tu však ani není. Není ani tolik vojáků a policajtů. Z čeho budou oni živi, když vy jim nevyrobíte svýma rukama jídlo, uniformu a střelivo? Takže nemáte co ztratit. Vemte si svobodu sami. Nikdo vám ji nedá. Nikdo a přitom leží na každém vašem kroku. Vy to musíte však sami za sebe dokázat. Nečekejte na vůdce. Pokud vás někdo povede nebude to pravé vítěztví. Nebude to pravé poražení vnitřní svině. A nikdy si nebudete věřit tak jako kdyby jste to dokázali sami a svině se může vždycky vrátit a znovu vám vše lstivě ukrást.

Ale proč to nejde? Protože jste všichni stejní jako ti lidé tenkrát u Ježíše. Jste stižení stejným syndromem dravých zisků a hromadění peněz. Máte strach, že kdyby jste přinesli vaše peníze do banky někdo by vám je vzal. Jste jako křečči co mají již plné břicho a přesto nepřestávají cpát do své huby. Jsouce nažraní... okrádají stále hladové o jejich sousto. Cedíte komáry a propouštíte velbloudy, kritizujete cizím třísky a vlastní klády přehlížíte. Kvůli svému zítřku vydrancujete dnešek. Vaše individuální sobectví je hlavní překážkou k tomu aby se všichni lidé měli dobře.

Povím vám příběh jedné hlavy rodiny. Starší muž, který si už nemůže vyskakovat zaměstnaný u zahraniční společnosti. V této společnosti se každý rok zvyšuje mzda dle toho jak se kdo snažil, a taky dle toho jak kdo byl nemocný. V této firmě se vykonává těžká a tvrdá práce, takže do deseti let je každý odrovnán.

Tato firma byla velmi fikaná. Stanovila vysoké prémie závislé na plnění. Lidé začali makat. Během půlroku dokázali zdvojnásobit výkon. A pak se stalo něco s čím nikdo nepočítal. Prémie se zrušily, ale výkon musel zůstat. A tak byli všichni chytráci i poctivci namydlení.

Nyní sami ve své chtivosti na sebe upletli bič. Komu se nelíbí může jít. Kde jinde dostane tak solidní výplatu? No a tak milí pracující museli odvádět dvojnásobný výkon za stejné peníze jako dřív. Prémie byli jen pozlátkem jak zjistit hranici výkonu, jak stanovit normu.

Hlava této rodiny se brzy stala zástupcem mistra. A protože měla velký strach, aby nepřišla kvůli svému fyzickému handicapu straších, tudíž méně výkonných o práci velice se proto snažila. Když onemocněla vybírala si dovolenou, jen aby zaměstnavatel neprodělal, aby se takových příživníků nezbavil. Protože živit lidi na nemocenské se nikomu nevyplácí, když za branou čeká hromada čerstvých a mladých. Proto tato hlava rodiny, musela sekat latinu, byť na úkor zdraví. Dokonce se začala aktivně učit jazyk cizí firmy, aby měla nějaké plus navíc.

Pak se stalo něco zajímavého. Při práci si způsobila úraz. Takový, že si rozdrtila kosti na noze. Tato statečná hlava rodiny však vše zatajila a došla se zaťatými zuby až domů, kde rovněž vše zatajila. Nevěděla totiž, že má rozdrcené kosti. Doktoři to klasifikovali na DNU. Až později se to profláklo. A tak už je 3 měsíce na nemocenské. Samozřejmě že ne s pracovním úrazem, to by byl její konec ve firmě.

A teď mi lide Český pověz co je na tom hrdinského. Možná to vypadá, že to vše bylo učiněno jen z lásky k dětem. Ale to se jen zdá. Znám skutečné příčiny, a na podobné výmluvy můžu jen plivnout. Ale ve jménu všech dětí se ptám. I kdyby to bylo z lásky, je tato láska pravá? Co to komu pomůže? Bude se muset pracující lid ohýbat donekonečna? A čím více se ohne tím víc se mu toho naloží na bedra? A až se toto stane normou co čeká nás děti? Podle mě to je zbabělost, obyčejná sobecká zbabělost. Hrdinové z minulosti se chovali zcela jinak. Hrdinství vypadá tedy asi jinak. A ty pracující lide makáš dvakrát tvrději a obětavěji než za komunistů a čeho jsi dosáhl. Zkvétá tvá vlast aspoň z poloviny tak jako dřív? Rozhlídni se kolem!

Jednou se rozkřikoval ředitel na své zaměstnace a vyhrožoval jim padákem na hodinu. Jo? Pane řediteli. Kde by jste byl bez těch lidí tady? Kdo by vám postavil křeslo. Vy máte být těmto lidem vděčný! A ne si tady na ně otvírat hubu, protože vy jste na jejich práci závislý. To oni mají daleko větší moc si s váma udělat rázný proces. To oni jsou tady ti nejmocnější ale, bohužel o tom neví, protože jim to bylo zatajeno. Pojďte tedy lidi, vykašleme se na něj. Ať si pán ředitel řediteluje vrabcům na střeše a žije z ptačího trusu. My se vždy uživíme... ale pan ředitel, je bez naši práce jen ubohý žebrák. A on si tady dovoluje na nás otvírat ještě hubu?!

Ten kdo kříčí maskuje svůj strach... pracující lid se nebojí, vždy se o sebe postará, ale obchodníci, úředníci, politici a ředitelové... to jsou naprostí ubožáci, kterým jde jen o to aby neztratili korýtko. A tento strach o korýtko... o vlastní ztrátu třeba ve formě prémií způsobuje hněv a zlost. Neboť nad každým ředitelem je hned další ustrašený ředitel atd... atd... od strachu nikdy nevzejde nic dobrého. Od svobody dělí lidi jen velmi tenká pavučinka strachu... kdo se zbaví strachu... toho nezastaví nic. Stačí oželit svůj dnešní peníz a celý pochmurný sen národního úpadku skončí. Neboť všechny zákony jsou proti vám! JSou vytvořeny bandou strašpytlů.

Proto vůbec tento svět nechápu. Když vidím ulice a lidi, když vidím běsnění aut na silnicích. Ikdyž je pracovní doba se tu jezdí jako při evakuaci, když pozoruji lidi, říkám si to není možné. Kam dali soudnost. A pak jsem na to přišel. Život v této splečnosti je možný jen když spíte. Prostě máte svůj sobecký sen a jdete za ním. Celý svět je v takovém snu a já hledám denně odpověď na otázku jaký to má smysl. Už vůbec nic nechápu. Vše má logiku sobectví a okrádačství svých druhů. Z toho jak dokážete sousedovi prodat vysavač za 30 000 máte radost a slavíte triumf. Velkolepé.

Zdravé věci jsou dražší neš škodlivější a přitom všichni platí zdravotní pojištění nehledě na to zda-li jsou zdraví nebo ne. Toš sakra já si budu kupovat zdravější jídlo, když mi prominete zdravotní pojištění. Vždyť jste tím sami proti sobě lidi. Proboha, když dáte zdraví škodlivé výrobky levnější bude více nemocných, bude se muset platit větší zdravotní pojištění. Kdo je vyrábí a jakto, že se mohou prodávat či dovážet.

Stejné je to s plynem, vykácíte všechny stromy abyste ušetřili za plyn. Vykácíte i ovocné aby si lidé museli kupovat ovoce v obchodech. Co se však stane. Firmy distribuující plyn nebudou mít obrat a zdraží. No a tak kácíme ještě víc. No prima a firmy zdraží ještě víc. Až jednou nebude dřevo a pak zaplatíte všechno i s úroky zpátky. Pak se nebude už slevňovat. Protože vy nemáte už na výběr. Navíc se zničí vzduch postihne to vaše zdraví... všechno se zdraží.

Bydlíte v bytech platíte 2000 nájem. Za dvacet let to máte 480 000. Protože vy platíte nájem, nemáte už na to aby jste si byt koupili. Zaplatíte 480 000 jen za užívání pár metrů čtverečních. Za ty prachy byste měli 2400 metrů čtverečních vlastního, opakuji vlastního pozemku, ale tak platíte jen za ubohé metry takové sumy a nakonec stejně nemáte nic.

Chcete-li si něco postavit po svém nejde to. Někdo vám to musí povolit a schválit. Já třeba nepotřebuji vilu mi stačí jen střecha nad hlavou jedna plus jedna dům. Když vidím ty paláce rodiných domků kroutím hlavou. Tolik zbytečně nevyužitých prostor, tolik zbytečně vytápěných prostor. Na svůj luxus doplatíte všichni, neboť váš luxus je jen hazardem.

Dále co se týče peněz. Platíte daň při každém otočení koruny. Platíte sociální, zdravotní, dále elektřinu, vodné, nájemné, pojistné, daň ze všeho co máte, daň při každém nákupu, daň ikdyž posíláte poštu, nebo telefonujete či jedete autem. Pokaždé když otočíte vaši čistou korunu zaplatíte daň. A to má stát tu drzost vám zdanit ještě mzdu za vaši práci kterou jste odvedli ve službě státu státu. No to je vrchol.

Nezdá se vám že jste vydírání, že váš život je jedna velká daň.

Jen tak pro zajímavost... vezměme si rohlík. Obyčejný jeden rohlík. Jeho výtoba začíná u zemědělce, ten zemědělec musí mít pole z něhož platí daň, pak má nějaké traktory při jejichž koupi zaplatil daň, jsou tu technické, pojistné a benzín. Všechny zisky těchto organizací jsou rovněž zdaněny, pak tu máme nákup osiva, sklady osiva pozemky, garáže, elektřina, telefony či faxy i s impulzy. Spousta daní, a to jsem ještě ani nezasadili semínko. Dále tu máme secí stroje, mzdy lidí, pojištění těch lidí, daň z jejich mzdy, pak tu máme dopravu osiva k zemědělci a od zemědělce, ošetření osiva, to je spousta nemovistostí strojů a zaměstnaců, spousta zařízení spousta daní, konečně zasejem osivo. Dále tu máme ošetření postřiky, pak kombajny, mlýny a sklady. Spousta prostor elektřiny, zařízení zaměstnanců a daní. Než se dostane mouka k pekařovi, to máme další zaměstnace, další nemovitosti, další zařízení, hygiena, další elektřinu, další daně z mezd i zisku, další pojištění. Nakonec konečně upečeme ten rohlík, nyní tu je zase doprava, zase další lidi, zase další obchody zase další daně z příjmů mezd, další pojištění, další kanceláře, další účetnictví... A nakonec vy... zákazník zaplatíte za koupi rohlíku 22% DPH. No to je fantazie ne? Uf... už mi trochu rozumíte?... Kolikrát se do ceny rohlíku promítne daň? Stokrát? Hm? Kolik by stál asi rohlík, kdybyste vynechali ten celý ansábl papírovaní a daní, kdyby se lidé konečně spojili a spolupracovali? Měli byste se tu jako v ráji... takto však táhnete velkou přítěž... véééélikouuuu nenasytnou černou díru která vám sežírá všechno vaše národní štěstí. A neříkejte mi že to je nezbytná věc... je spoustu důkazů, že se lidé bez daní hravě uživí... poctiví lidé totiž žádné daně nikdy nepotřebují. Spolehají se na své ruce. A poctivé ruce nenechaly ještě nikdy nikoho hladem... Jaké ruce jsou asi tady v Čechách u vesla když tu všichni poctiví lidé třeme jen bídu?

Víte proč je nezaměstnanost? Protože to zaručuje snížení mezd a vyšší zisky. Podnikatelé přímo chrochtají blahem v okrese s vysokou nezaměstnaností, protože tam můžou lidi vydírat, a zacházet s nimi jako s hadrem. Tam se pracuje o sobotách i o nedělích někdy i dvanáct hodin denně, přesčasy jsou samozřejmostí. Komu se nelíbí může jít. A to všechno musíte trpět za šest nebo sedm tisíc hrubého. Kdo by mu pracoval za takových podmínek v Praze. Milý Češi ani ukrajinec by nehnul brvou. Tomu říkáte pokrok? Pokud ano, prosím omluvte to že nebudu pracovat a šetřím na cestu pryč z této země. Raději budu žít u křováků, tam založím rodinu, tam si mohu postavit zdarma kdekoliv cokolov jakkoliv. Tam mé děti nebudou nuceni vláčet batohy na zádech do školy, tam si budou volně pobíhat bez toho aby je cokoliv srazilo. Tam se může cokoliv. A nepáchají se tam sebevraždy. To je pro mě demokracie, to je pro mě svoboda. Tam budu mít čas žít skutečně svatý život. Kdybych dal těm lidem prostředky jakými vládnou nenažranci, podělili by se, kdybych jim dal stroje a vymoženosti civilizace, moudře by je využili tak aby se jim žilo lépe aby byla práce snadnější. A vy tady máte 12 a více let ve školách ale nesaháte jim moudrostí ani po kotníky. Co se tam učíte jak okrádat své přátele a bratry? Co máte v těch hlavách? Seno? Tady je vše namířeno a vymýšleno jen proti lidem. I patentní úřad ovládají byznysmeni neboť skupují právo na vynález jen aby nejprve doprodali své věci. Tam kde jsou povinnosti nemůže být nikdy svoboda. Copak pořád potřebujete nad sebou drába? Kdy už konečně dospějete! I křováci, a to i bez vašich škol, se k sobě chovají lépe a civilizovaněji aniž by se řídili nějakými zákony aniž by potřebovali nad sebou dráby!

Ale pokud je tady toto pro vás ta správná demokracie a svoboda pak mi promiňte že vám kazím chuť.

Víte proč se zdražuje, protože jste nenažraní. Protože kdo chce mít vyšší mzdu musí více platit. Někdo si uzákonní vyšší mzdy, a zvýší mzdy i svým přisluhovačům ve státní sféře. Fajn ale kde na to vzít, zvýšíme daně, nebo poplatky za nájem či elektřinu. Co se však stane? Podnikatelé se z hrozí a zvýší ceny. No a tak se začnou i lidé bouřit aby dosáhli zvýšení mezd. Začnou stávkovat učitelé, doktoři, i důchodci. Fajn tak jim je zvýšíme, ale zvýšení mezd znamená i zvýšení cen výrobků, a je to tu zas, obchodníci musí zase zdražit. Když vy všichni dostanete přidáno sto korun, všechno zboží musí zdražit nejméně o padesát haléřů, protož ocbchodník také chce vyšší zisk. Když vy tak i on. No a vy máte stovku navíc... co to je pro vás zaplatit za zboží o korunu víc. To vás neutrhne a obchodníkovi to hodí víc než stovku. Ale vy proděláte, protože když tohle udělají všichni obchodníci, tak zjistíte, že jste na tom ještě hůř než dříve. A je to bludný kruh. Máte velké výplaty a tudíž i velké poplatky a vysoké ceny. A vysoké ceny způsobují nárust kriminality. Kriminalita stoupá s propadem životní úrovně. Ikdyž ministerstvo se chválí ja je úspěšné, ono toho dosáhlo jen tím, že hranici trestného činu posunula až na desetinásobek. Tedy z 500 na 5000. Vaše životní úroveň se pětkrát propadla. Ono to tak nevypadá, ale uvědomte si, že makáte od nevidím do nevidím a to ve velmi tvrdých normách. Před tím, jste si mohli dovolit mnohem více a všechno bylo snáze dostupné. Za tento propad vděčíte jen své nenasytnosti. Nyní si totiž budete kupovat vlastní zboží od cizích. Prima. Pokud tohle má být vrchol národní ekonomiky, pak mají všichni ekonomové nasráno v hlavách. To co tu dnes je, totiž není Česká ekonomika, ale ekonomika úplně někoho jiného. Otevřeme se ještě víc, zřejmě naše státní pokladna není ještě tak prázdaná, aby ekonomičtí supi ze západu mohli dosáhnout až na dno. Úspěšný manažér se pozná podle toho, že z lidí dokáže vytřískat největší výkon. Protože nejvíce se dá vydělat na levné pracovní síle. Dáte-li své dítě na manažeřinu, je to jako byste si utáhli opasek. No a nyní tu je prezidentem náčelník Utahů. Chystejte si nové dírky.

PS: To je poslední článek věnovaný osudu Čech. Více se už s vámi zaobírat nehodlám. Válka bude a vy na to doplatíte. Ale vy válku totiž chcete, denně ji podporujete. Můžete říkat cokoliv, ale zbraně drží v rukou politici, vy jste jim je vyrobili, vy jste jim je dali a vy jim je každý den necháváte. Takže válka bude a vy si ji vychutnáte. Stejně ji potřebujete jako sůl, konečně se lidstvo probudí a zem si oddychne. Důvod k válce není ani terorismus, ani jaderné zbraně, ani ropa. Jsou úplně jiné důvody jež ženou mocné země k válce. Jinak by neprodávaly nikdy zbraně primitivním národům a svým potencionálním nepřátelům. To jen fakt debil prodá zbarně nepříteli. Amerika nedokázala za posledního půl století udržet ani 5 let mír! Neustále někde válčí. Dnes usiluje aby ji napadl celý svět. Aby ona v tom byla nevinnně. Bude dělat problémy dokud na ni někdo nezaútočí. Bude provokovat a porušovat pravidla a to zcela záměrně. Ona totiž chce abyste se proti ní postavili. Proč to chce, protože má něco velkého. Nyní si může diktovat podmínky. Vy už stejně nemáte na výběr. Ať se ji postavíte nebo ne, ona vždy dosáhne svého.

Já teď veškeré své úsilí věnuji jen svému vymanění se z kola života, aby jsem nemusel v dalším životě pykat za vaše i za své chyby. Proto mě nechte v klidu, nenuťte mě pracovat, všechny peníze co dostanu na sociálce vracím hned státu v poplatcích. Nemít letní zásoby potravin z přírody, už bych byl mrtvý. Nebudu k vám více mluvit o vašich hospodářských a politických věcech, neboť nemáte uši ani oči. Vaše problémy už mě nezajímají, a nezajímá mě ani osud Čech. Nemám děti a ani je nebudu mít. Nemusím nic. Vydávám se na cestu k probuzení. Nyní na mne už nebude nic z vašich taktik platit. Zbývá už jen pár let času. Dovolte mi abych je tedy využil ve své skromnosti ke své duchovní očistě. Vraťte mi aspoň trochu svobody, kterou jste mi odňali už při vystavení rodného listu.

Obyčejná Nula


[Předchozí] - [Obsah] - [Následující] - [Úvod]
mesias@mymail.cz
24.05.2003