Přílohy

Příloha 2. [Předchozí] - [Obsah] - [Následující] - [Úvod]

Některé biografické údaje a události z Oshova života

Dětství

1931 Osho se narodil 11. prosince 1931 v indické Kuchwadě ve státě Madhjapradéš (Madhya Pradesh) jako nejstarší syn obchodníka s textilem a příslušníka náboženské sekty Džain (Jain). Prvních sedm let žil u svých prarodičů, kteří mu poskytovali naprostou volnost a plně ho podporovali v jeho úsilí dobrat se pravdy o životě.

1938 Po dědečkově smrti se Osho odstěhoval ke svým rodičům do Gadawary, města s 20 000 obyvateli. Tam ho následovala i jeho babička, která byla celý svůj život (zemřela r.

1970 jeho šlechetnou přítelkyní a která se považovala za jeho žačku.

1946 Ve čtrnácti letech zažil Osho svoje první satori. V následujících letech se jeho pokusy s meditací prohlubovaly. Intenzita duchovního hledání však zanechala stopy na jeho fyzickém zdraví. Rodiče i přátelé se strachují o jeho život.

Univerzitní léta

1952 21. března 1953, ve věku jednadvaceti let, dosáhl Osho osvícení, nejvyššího vrcholu lidského vědomí. Jak sám uvádí, tímto okamžikem skončilo období jeho vnější biografie a on od té doby žije v souladu s vnitřním zákonem života bez vědomí vlastního ega. Jinak pokračoval Osho ve svém studiu na univerzitě v Saugaru, kde také r. 1956 promoval z filozofie a získal červený diplom. V posledním roce studia vyhrál celoindickou soutěž v diskusi a za své studijní výsledky získal Zlatou medaili.

1957 Osho vyučuje na Vysoké škole sánskrtu v Rajpuru. O rok později přijímá místo profesora filozofie na univerzitě v Džabalpuru (Jabalpur). Roku 1966 se však tohoto místa zříká, aby se mohl cele věnovat svému poslání učit moderního člověka umění meditace. V šedesátých letech putuje po Indii jako "Acharya (učitel) Osho", avšak všude, kam přichází, se setkává s odporem úřadů. Odhaluje totiž pokrytectví lidí, kteří jsou u moci, a jejich úsilí zabránit člověku, aby dosáhl svého nejvlastnějšího lidského práva - práva být sám sebou. Přednáší desítkám tisíc posluchačů a oslovuje milióny lidských srdcí.

Bombajské období

1968 Usazuje se v Bombaji, aby tu žil a vyučoval. Pořádá pravidelné "meditační tábory", většinou v horách, a přednáší tam o své revoluční myšlence dynamické meditace technice, která pomáhá uklidnit mysl skrze očistu. Od r. 1970 zasvěcuje své posluchače do neosannyasmu, což je cesta k sebepoznání a meditaci za jeho vedení a s pomocí jeho lásky. Lidé ho nazývají "Bhagwanem", to jest "Požehnaným".

1970 Přijíždějí první lidé ze západu, mezi nimi mnoho odborníků. Oshova sláva se šiří po Evropě, Americe, Austrálii i Japonsku. Jsou pořádány každoměsíční meditační tábory, pro které se r. 1974 podařilo najít výhodné místo ve městě Púně (Poona), kde se výuka ještě dále zintenzivnila. Púnské období

1974 Při příležitosti 21. výročí Oshova osvícení byl v Púně založen ašrám. Oshův vliv se rozšířil do celého světa. Současně se však začalo vážně zhoršovat jeho zdraví. Osho trávil většinu času v soukromí svého pokoje a ven vycházel jen dvakrát denně: k ranním přednáškám a k večernímu zasvěcování a poradám.

Jsou zakládány terapeutické skupiny, spojující východní zkušenost s meditací se západní naukou o psychoterapii. Během dvou let si zdejší ašrám získal pověst nejlepšího světového centra pro sebezdokonalování a terapii. Oshovy přednášky v sobě zahrnují veškerou tradici a zkušenost největších světových náboženství. Jeho široký rozhled v západní vědě a myšlení spolu se schopností přesného vyjadřování a hloubkou argumentace navíc napomáhají u posluchačů překonat dávnou propast mezi Východem a Západem. Jeho přednášky, nahrávané a opisované, vydaly na stovky knih, které zaujaly tisíce čtenářů. Koncem 70. let se

Oshův púnský ašrám stal mekkou pro každého, kdo byl na cestě za pravdou. Indický ministerský předseda Mórárdží Désáí, věrný tradičnímu hinduismu, však dokázal zmařit všechny pokusy Oshových žáků přemístit ašrám do některého ze vzdálených koutů Indie, kde by mohli podle Oshova učení založit soběstačnou komunu lidí žijících v meditacích, lásce, tvořivosti a radosti.

1980 Během jedné z přednášek se člen jisté tradiční hinduistické sekty pokusil Osha zavraždit. Navzdory tomu, že oficiální náboženství a církve na západě i na východě Osha odsuzují, má v té době již více než čtvrt miliónu stoupenců po celém světě.

Nové období - Rajneeshpuram v USA

1981 1. května ukončil Osho přednášky a vstoupil do období "mlčenlivého společenství srdcí", zatímco jeho tělo se zotavovalo po vážném onemocnění páteře. Lékaři a jeho ošetřovatelé převezli Osha do Spojených států, neboť se obávali operace. Oshovi američtí stoupenci zatím koupili v Centrální oregonské poušti ranč o rozloze 64 000 akrů, kam Osha pozvali a kde se velmi rychle zotavoval. Model zemědělské komuny se rozvíjel úžasnou rychlostí a přinášel neuvěřitelné výsledky - neúrodná a zpustošená půda se před očima měnila z pouště v zelenou oázu, která brzy uživila městečko 0 5 000 obyvatelích. Při každoročních letních festivalech pořádaných pro Oshovy přátele z celého světa pojal nový Rajneeshpuram 20 000 návštěvníků. Současně s rozkvětem komuny v Oregonu vyrůstaly ve všech větších západních zemích, ale i v Japonsku další velké komuny, které byly schopny obživy ze svých vlastních zdrojů. Osho tehdy zažádal o povolení stálého pobytu ve Spojených státech, avšak vláda žádost zamítla; jedním z důvodů byl jeho slib, že již nebude vystupovat na veřejnosti. Současně se stupňoval na nové město tlak jak ze strany oregonské vlády, tak ze strany křesťanské většiny ve státě. Zákony o užití půdy, původně přijaté na ochranu životního prostředí, se staly hlavní zbraní v boji proti novému městu, které vynaložilo obrovské úsilí na obdělání mrtvé půdy a obnovení životního prostředí - městu, které vlastně bylo ekologickým modelem pro ostatní svět. V říjnu r. 1984 začal Osho ve svém domě přednášet malým skupinám lidí a od července r.1985 obnovil v Rajneesh Mandiru veřejné přednášky, kterým každé ráno naslouchaly tisíce posluchačů.

1985 14. září opustila neočekávaně komunu Oshova osobní sekretářka spolu s několika členy z vedení komuny, načež vyšla najevo celá řada nelegálních machinací, kterých se dopouštěli. Osho pozval na místo vyšetřovací komisi, aby se celá záležitost prošetřila. Avšak americké úřady využily této příležitosti k tomu, aby zintenzívnily svůj boj proti komuně.

29. října byl Osho bez jakéhokoli oprávnění zatčen a uvězněn v Severní Karolíně, ve městě Charlotte. Ve vazbě byl vyslýchán s pouty na rukou. Cesta zpět do Oregonu, kde měl být postaven před soud - v běžných podmínkách je to pětihodinový let - trvala osm dní. Několik dní byl Osho nezvěstný. Později vyšlo najevo, že byl vězněn v oklahomské státní věznici pod jménem David Washington, a to na izolaci s vězněm, který trpěl infekční žloutenkou, nemocí, která se mohla stát Oshovi osudnou. Pouhou hodinu před propuštěním, po dvanáctidenním utrpení ve věznicích s pouty na rukou, byla v přísně střežené portlandské věznici v Oregonu, kde byl Osho uvězněn, objevena bomba. Zatímco ostatní vězni byli evakuováni, Osho tam musel strávit ještě celou hodinu.

V polovině listopadu přesvědčili Osha jeho právní poradci, aby se přiznal ke dvěma ze 34 menších "přistěhovaleckých přestupků", z nichž byl obviněn, a vyhnul se tak dalšímu možnému ohrožení svého života ze strany americké justice. Osho se podvolil a přiznal se v rámci tzv. Alfredovy klauzule, která podle amerického soudního systému umožňuje obviněnému přiznat se při současném podržení neviny. Osho dostal pokutu 400 tisíc dolarů a byl na pět let vypovězen z USA. Tentýž den odletěl svým letadlem do Indie, kde se zotavoval v Himálájích. O týden později byla oregonská komuna rozpuštěna.

Na následující tiskové konferenci státní zástupce Charles Turner zodpověděl otázku: "Proč nebyla obvinění vznesená proti Oshově sekretářce uplatněna také proti Oshovi?" následujícím způsobem: 1. vládě se v první řadě jednalo o rozbití komuny a místní úřady si byly jisty, že odstraněním Oshova vlivu se vše urychli; 2. vláda si nepřála, aby se Osho stal mučedníkem; 3. nenašly se žádné důkazy, že by se podílel na některém z trestných činů.

Cesta kolem světa - studium lidských práv

Prosinec 1985 Oshova nová sekretářka, jeho společník a lékař byli vypovězeni z Indie a byla jim zrušena víza. Osho odcestoval do nepálského Káthmandú, kde pokračoval ve svých každodenních přednáškách.

Únor 1986 Osho odletěl na základě třicetidenního turistického víza do Řecka, kde byl ubytován ve vile jednoho řeckého filmového producenta a dvakrát denně přednášel. Do vily přicházelo velké množství posluchačů. Řecká ortodoxní církev pohrozila vládě krveprolitím, pokud nebude Osho vykázán ze země.

5. březen 1986 Do vily násilím vnikla policie, Osho byl protiprávně zatčen a dopraven do Athén. Bylo třeba zaplatit úřadům sumu 25 000 dolarů, jinak by Osho musel odplout první lodí do Indie.

6. březen 1986 Osho odletěl svým letadlem do Švýcarska, kde na něho při příletu čekali ozbrojení policisté a jeho sedmidenní vízum bylo prohlášeno za neplatné. Byl označen jako "persona non grata" v důsledku "přistěhovaleckých přestupků v USA" a požádán, aby okamžitě opustil švýcarské území. Odletěl tedy do Švédska, kde byl přivítán stejným způsobem - obklopili ho policisté se zbraněmi v rukou. Bylo mu řečeno, že jeho osoba představuje "ohrožení bezpečnosti státu" a byl požádán,, aby opustil zemi. Osho poté odletěl do Anglie. Piloti jeho letadla zde měli povinnost osmihodinového odpočinku. Osho chtěl strávit přestávku v čekárně první třídy, avšak nebylo mu to povoleno. Hotel také nepřicházel v úvahu, a tak musel Osho spolu se svým doprovodem strávit noc v těsné špinavé cele plné utečenců.

7. březen 1986 Osho spolu se svými společníky odletěl do Irska, kde jim byla udělena turistická víza. Ubytovali se v hotelu poblíž Limericku. Příští ráno dorazila do hotelu policie a přikázala jim, aby okamžitě odletěli. To však nebylo možné, neboť kanadské úřady mezitím odmítly vydat povolení k mezipřistání v Ganderu, kde mělo letadlo tankovat na cestě do karibské Antiguy.

Tento neobvyklý zákaz byl vydán bez ohledu na záruku londýnské Lloyd, pojišťovny, která ručila za to, že Osho neopustí letadlo. Za podmínky, že neučiní žádné veřejné vystoupení, které by poškodilo úřady, bylo Oshovi povoleno zůstat v Irsku, dokud nebudou vybaveny další záležitosti. V té době však Antigua zrušila Oshovi povolení k pobytu. Také Holandsko Oshově žádosti nevyhovělo. V Německu byl již mezitím schválen "preventivní dekret", který nepřipouštěl Oshův vstup na území státu. Žádost o turistické vízum do Itálie byla úmyslně zdržována nejméně 10 měsíců.

19. březen 1986 Na poslední chvíli přišla nabídka k pobytu do Uruguaye, a tak 19. března odletěl Osho se svými nejvěrnějšími přáteli a průvodci přes senegalský Dakar do Montevidea. Uruguayské úřady zvažovaly dokonce možnost nabídnout Oshovi stálý pobyt. Zde vyšlo také najevo, proč byl Oshovi odmítán vstup do každé země, kterou hodlal navštívit - telexy s "tajnými diplomatickými informacemi" (všechny ze státních zdrojů NATO), které uváděly zvěsti Interpolu o "pašování, obchodě s drogami a prostitucí", týkající se lidí z Oshova okolí, byly posílány do všech zemí předem a načasovány tak, aby byla policie již připravena. Také Uruguay byla brzy vystavena stejnému tlaku.

14. květen 1986 Uruguayská vláda zamýšlela oznámit na tiskové konferenci, že udělila Oshovi trvalý pobyt. Téže noci měl uruguayský prezident Sanguinetti telefonický hovor z Washingtonu, ve kterém mu bylo oznámeno, že jestliže zůstane Osho v Uruguayi, bude zrušena již udělená půjčka na šest miliard dolarů a do budoucna nebudou žádné další půjčky poskytovány. Osho musel 18. června Uruguay opustit. Příští den oznámili z Washingtonu oba prezidenti, Sanguinetti a Reagan, že Uruguayi byla poskytnuta nová půjčka ve výši 150 miliónů dolarů.

19. červen 1986 Osho obdržel desetidenní vízum na Jamajku. Chvíli poté, co jeho letadlo přistálo na tamním letišti, dosedla hned vedle americká námořní stíhačka, ze které vystoupili dva civilisté. Příští ráno byla Oshovi a lidem z jeho doprovodu zrušena Osho odletěl přes Madrid do Lisabonu, kde zůstal nějakou dobu "nezvěstný". O pár týdnů později začali kolem vily, kde byl Osmo ubytován, hlídkovat policisté. Osmo se rozhodl k návratu do Indie. Celkem 21 zemí tedy Osma vyhostilo nebo mu odepřelo pobyt.

29. červenec 1986 Osho přicestoval do indické Bombami, kde strávil šest misíců jako host u jednoho indického přítele. V soukromí hostitelova domu obnovil své každodenní přednášky.

4. leden 1987 Osho se přestěhoval do svého domu v púnském ašrámu, kde již strávil větší část sedmdesátých let. Okamžitě po jeho příjezdu mu policejní zástupce města Púny nařídil, aby město opustil, a to na základě tvrzení, že Osho je "rozporuplná osobnost", která by mohla "narušit klidný chod města". Tento rozkaz byl ještě týž den zrušen Bombajským nejvyšším soudem. Jistý fanatický hinduista, který se v květnu r. 1980 pokusil Osha zavraždit tím, že na něho při veřejné přednášce vrhl nůž, začal agresívně vyhrožovat, že pokud nebude Osho vyhoštěn z Púny, napadne ašrám s pomocí dvou set vycvičených mužů.

21. květen 1987 V době, kdy píšeme tyto řádky, se tisíce Oshových žáků sjíždějí do Púny, aby opět mohli být se svým Mistrem - bezohledně na pokus vlád "svobodného světa" izolovat Osha v domnělém vnitřním exilu.

leden 1990 V lednu 1990 Osho (pro některé lidi) opustil svoje tělo.



TIRÁŽ

OSHO

O ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁVECH

Vydalo nakladatelství PRAGMA

jako svou první publikaci duchovní literatury.

Věnováno Swami Samvado (Kentucky)

PRAGMA
P.O. BOX 6
POŠTA 48
140 08 PRAHA 4

Osho Foundation Europe 1987 (Druhé vydání - červen 1987)
Zuzana Krulichová - Translation 1990
ISBN 80-85 213-02-8 PRAGMA 1991



[Předchozí] - [Obsah] - [Následující] - [Úvod]
mesias@mymail.cz
24.05.2003